Lístek do Budapešti

Dneska jsme šli koupit lístek na vlak do Budapešti (rodinka za mnou o vikendu prijede, tak snad nam vyjde počasí).

Na internetu jsem si pečlivě nastudoval jaký vlak a jaké místo chci. Sice jede martina s Matějem, ale tyhle "praktické" věci nechává na mě, protže z oblibou říká, že tomu nerozumí. Je mi jasné, že tomu rozumí (nebo by aspoň mohla), ale proč by to dělala, když to můžu zařídit já (a ona mi pak jenom nadat, jak je to blbě :-)).

Ráno se mě ptala, kdy na to nádraží zajedem - řekl jsem, že je to jedno, protože je tam ČD centrum a to má otevřeno dlouho do noci. Jak jsem se ale divil (a ona "měla zase pravdu"), když jsem stál v 17:00 před zavřeným ČD centrem s pracovní dobou do 16:00... (pak už asi nikdo vlakem nejezdí, nebo co). Naštěstí byla jedna otevřená pokladna a zrovna byla označená jako mezinárodní. Pán se zeptal, kam do chceme, tak jsem řekl, že z Brna do Budapešti. Poté mě hned poprosil, jestli bych nepustil paní za mnou (asi tušil, že to bude na dýl). Tak jsem paní pustil.

"Kolik osob", zeptal se. řekl jsem mu, že jedna dospělá a 5ti letý syn. Pán zašel pro tlustý šanon a zjistil, že Matěj to má do 6ti let v SR i HU zdarma, takže vlastně jenom jedna osoba. Tak jsem mu hned řekl, že bych pro něho ale chtěl místenku. Tentokrát se podíval do počítače, pak na nějakou tabuli vedle a řekl, že to nepůjde, pokud mu nekoupím aspoň poloviční lístek, protože místenka bez lístku na mezinárnodní přepravu nejde. Tak jsme se shodli, že teda Matěj pojede bez lístku a bez místenky (brzo vám napíšu, jestli bylo místo...).

Pak jsem mu nadiktoval číslo vlaku a i číslo vozu, kde jsem chtěl místo. Po dlouhém hledání v počítači mi pán sdělil, že ten vůz co chci, je jídelní :-( Tak jsem mu řekl, že asi mají na internetu chybu a ať mi to tedy dá do vozu pro matky s dětmi do nekuřáků k oknu. Pán něco usilovně hledal. Na chvilku přestal, aby obsloužil mladého vietnamce se slovy - "pusťte tu paní dopředu, jestli něco chce" (ještě že vietnamec "neumil ceesky"). Chtel do "uhersky hrasdiste za todvacet". Pak se vratil k nasemu hledani, ale porad nic. Premyslel jsem, kde je problem... Za nami se objevil nejaky nadrazak, ktery evidentne neco chtel tomu nasemu za okynkem - ten ho odbyl slovy "Jardo, musíš počkat!" A Jarda čekal. A my taky.

P/ak nám pán vítězně oznámil, že je tam asi opravdu nějaký problém v řazení toho vlaku a šel si pro méně tlustý šanon, ve kterém nalistoval ten náš vlak a jeho řazení. S šanonem v ruce nám byl schopen udělat místenku. A pak i jízdenku. Hurá!!! Zaplatili jsme 936Kč a šli domů.

Ale dobrodružství s železnicí nekončí! Martina a Matějk mají před sebou 4 hodinovou cestu do Budapešti (Matěj bez lístku a Martina beze mě).

Tak uvidíme....